Císařský řez se týká každého čtvrtého porodu. Přesto ho pořád neumíme
V roce 2021 v České republice proběhlo celkem 109 644 porodů, z nichž císařským řezem skončilo 25,8 % – o 1 % více než v předchozím roce. Od roku 2000 se počet císařských řezů více něž zdvojnásobil. Celosvětově jejich podíl rok od roku roste, v některých zemí už dokonce překročil hranici 50 %, u nás poslední roky stagnuje. Dva ze tří císařských řezů jsou dopředu plánované, přesto je stále spíše zázrak, když se po porodu podaří bonding nebo za ženou přijde fyzioterapeut zkontrolovat jizvu.
Proč stoupá množství císařů?
Rok od roku se zvyšuje průměrný věk rodiček. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk prvorodiček 22,5 let, nyní je to už téměř 29 let. Vyšší věk žen s sebou nese rizika vícero nemocí, úrazů či operací, které přibudou do osobní anamnézy. Negativní vliv na porodní proces má také sedavé zaměstnání či stres. Riziko císařského řezu statisticky roste u prvorodiček starších 35 let.
Narůstá také počet IVF těhotenství, která jsou ze strany zdravotníků standardně více „hlídaná“ a pojí se s nimi častěji také vícečetná těhotenství – a s nimi i riziko císařského řezu.
Obecně se ale především rozšířil seznam důvodů, proč císařský řez provést. Často velmi diskutabilních důvodů.
Puntík v kalendáři
Dvě třetiny z celkového počtu císařských řezů se týkají těch plánovaných (elektivních) – přesně naplánované datum operační porodu si do svého kalendáře zaznamená v průměru každá šestá rodička. Ke zbylé třetině císařských řezů dochází v akutních situacích, případně jsou naplánované až během průběhu porodu – třeba pro nepostupující porod.
Absolutní indikace k císařskému řezu se pojí k situacím, kdy vaginální porod zkrátka není možný. Situace jsou to ale velmi vzácné, nejčastěji se k nim řadí diagnóza placenta praevia a příčná poloha miminka. Relativní či diskutabilní indikací pak může být porod po předchozím císařském řezu, poloha koncem pánevním nebo vícečetné těhotenství. U nich by vždy mělo dojít k pečlivému posouzení každého individuálního případu a zvážit rizika jak vaginálního porodu, tak i císařského řezu.
Tolik císařů a pořád to neumíme
Císařským řezem se v Česku narodí každé čtvrté miminko. Některé ženy ho zažijí během života opakovaně – dvakrát, třikrát, výjimečně i častěji. Přesto u nás stále dochází k tomu, že ženě není umožněn skin-to-skin bonding s miminkem, přestože není žádný relevantní důvod, proč by k němu nemohlo dojít. Miminka jsou stále separována od svých matek, protože prostory porodnic neumožňují více nadstandardních pokojů. Nebo proto, že se to tak u nich prostě dělá.
Jen výjimečně za ženou přímo na šestinedělí přijde zkušený fyzioterapeut, který by jí vysvětlil důležitost časné péče o jizvu. Nebo to, jak s jizvou na břiše správně vstávat či zvedat miminko. Vlivem separace ženy po císařském řezu častěji bojují s kojením, stále však namísto kvalitního laktačního poradenství nacházejí klíč k spokojenému miminku v lahvičce s umělou kojeneckou výživou. Z porodnice si ženy odváží balíček reklamních předmětů – dudlíků, vzorků kosmetiky a hraček pro miminko, zatímco by mnohem více ocenily žádanku na domácí návštěvu komunitní porodní asistentky nebo na ošetření fyzioterapeuta.
Poporodní péče? A teď tu o Karkulce
Propuštěním z porodnice pro ženu systémová péče v Česku končí. Další den bude muset s miminkem vyrazit na kontrolu k pediatrovi a pak ještě minimálně dvakrát až do skončení šestinedělí. Po celou dobu se nikdo nebude zajímat o to, jak se hojí její poranění, jak se stahuje a čistí její děloha nebo zda nemá problémy s kojením. Nikdo se nezeptá, jak se má a jestli jí něco netrápí. Tedy pokud si sama takového poskytovatele péče nenajde a neuhradí, což je stále ta lepší varianta.
Systém se o ni přihlásí po skončení šestinedělí, kdy si ji pozve na kontrolu gynekolog. Pokud ho žena požádá o vystavení žádanky na návštěvu porodní asistentky, pravděpodobně se dozví, že je to zbytečné nebo že to nejde (čest výjimkám). Vlivem zanedbané rané péče o jizvu může mít žena problémy se srůsty, bolestmi zad nebo hlavy. Z problémového kojení může být velmi vyčerpaná a ve stresu.
A proč? Protože na to všechno zůstala sama.
Co s tím můžeme dělat?
Pokud víte, že vás císařský řez čeká, připravte sobě i miminku ty nejlepší možné podmínky. Pokud je pro vás důležité, aby císařský řez proběhl laskavě a bez separace, věnujte dostatečný čas výběru respektující porodnice i přípravě porodního přání. Informujte se, diskutujte s lékaři a vyjádřete svá očekávání o průběhu porodu. Každé vyslovené přání je malým dílkem společenského tlaku, který je ke změně systému potřeba.
Na šestinedělí si vytvořte záchrannou síť poporodní péče – od rodinných příslušníků, kteří přinesou jídlo nebo na chvíli zabaví starší sourozence, po porodní asistentku, dulu nebo laktační poradkyni. Může se stát, že nakonec nevyužijete péči ani jedné z nich, číslo v telefonu se ale hodí pro všechny případy mít. U svého gynekologa se informujte o možnostech proplacení poporodních služeb ze zdravotního pojištění a vyjádřete svůj nesouhlas, pokud vám žádanku na péči nevystaví.
Jakmile se po porodu s miminkem trochu zajedete, objednejte se na ošetření ke gynekologickému fyzioterapeutovi. S návštěvou nemusíte nutně čekat na konec šestinedělí. Čím dřív se potíže řeší, tím rychleji se jich zbavíte. Minimálně jednu návštěvu by měla zvážit každá žena, která porodila císařským řezem, ať už pociťuje nějaký dyskomfort nebo ne. Až půjdete od fyzioterapeuta domů, zastavte se s dokladem u své zdravotní pojišťovny a zeptejte se, zda by vám ho nemohla proplatit.
My zatím zkusíme pohnout s osvětou mezi odborníky i veřejností. Třeba se brzy dočkáme, že bonding po císaři a žádanka na fyzioterapii po porodu budou stejně samozřejmé jako otisk nožičky do vzpomínkové karty.
Moc nám pomůže, pokud nám na napiste@cisarovnam.cz pošlete váš vlastní příběh, který se tématu věnuje.
