Magdalena Ezrová: Časný kontakt s miminkem po porodu je pro kojení zásadní, i když byl císařský
Magdalena je komunitní porodní asistentka, prezidentka Unie porodních asistentek a také jedna z našich odborných garantek. U příležitosti Světového týdne kojení jsme si povídali o tom, jaká specifika má kojení po císařském řezu, jaké podněty jsou pro úspěšné kojení zásadní a proč u nás stále chybí podpora žen, které si přejí své dítě kojit.
Magdi, může se žena na kojení připravit ještě před porodem?
Určitě je skvělé zjistit si nějaké základní informace o kojení a o tom, jak nejlépe začít kojení. Ono se bohužel nedá připravit nějak prakticky, ale vědomostně ano. Před porodem si žena může připravit takový záchranný polštář, který může změkčit případný problém, který by mohl při kojení nastat – třeba že se miminko nepřisává nebo není dost mléka, kojení bolí a podobně. Pokud žena dopředu ví o tom, že taková situace může nastat, snadněji si třeba potom řekne o pomoc laktační poradkyně nebo už dokonce sama ví, jak tu situaci vyřešit.
Zmínila jsi, že důležitý je zejména začátek kojení. Kdy vlastně kojení začíná a co je při tom potřeba udělat?
Je dobré vědět, že v prsou je mléko už od nějakého 16. týdne těhotenství. Takže když vám po porodu někdo v porodnici řekne, že není důležité, když se dítě dobře nepřisaje, protože přeci ještě žádné mléko nemáte, tak vy víte, že je to hloupost. Zároveň je to pro vás určitá známka toho, že tenhle daný člověk vám asi kvalitní laktační poradenství neposkytne a je dobré si zdroj informací najít jinde.
Pak je důležité vědět, že okamžitý skin-to-skin kontakt s miminkem je zásadní pro úspěšné kojení. Zhruba hodinu až tři hodiny po porodu je takové okno, kdy by mělo ideálně dojít ke stimulaci prsou – ať už prvním přiložením miminka a prvním kojením nebo alespoň odstříkáním mléka. Pokud ke stimulaci bradavky dojde, podpoří to v těle produkci hormonu prolaktinu a to kojení bývá snazší. Existují výzkumy, které dokazují, že pokud k časnému přisátí miminka nedojde, ženy s kojením mnohem více bojují.
Zmíněný mýtus „že mléko ještě není“ je často personálem porodnic zneužíván jako důvod k separaci ženy a miminka. Jak na to reagovat?
První dny po porodu má mléko jiné složení, říká se mu kolostrum nebo mlezivo. Někdy po 72 hodinách dochází k nalití prsů mlékem ve větším množstí, už se tvoří takové to klasické mateřské mléko, které známe. Opravdu to ale neznamená, že do toho třetího dne není mléko důležité nebo že v prsou není. Naopak, složení kolostra přináší nově narozenému dítěti přesně to, co potřebuje – konkrétně třeba imunoglobuliny, které ho mají ochránit a připravit ho na svět mimo dělohu.
Co dělat v situaci, kdy miminko nemůžu mít u sebe z relevantních důvodů – musí být třeba v inkubátoru a já k němu po císařském řezu nemůžu. Co můžu pro kojení udělat?
Pokud se dopředu ví, že tato situace může nastat, třeba v případě, když miminko po narození musí na operaci nebo tam budou jiné komplikace, tak je skvělé odstříkávat kolostrum už před porodem. I pár mililitrů je pro miminko velmi hodnotných. Po porodu je pak důležité stimulovat prsa, odsávat s pomocí odsávačky nebo klidně i ručně tak, aby byla tvorba mléka podpořená, i když miminko nemůže sát.
Dalším z častých kojicích mýtů je ten, že po císařském řezu „mléko přijde později“. Je to pravda?
Opožděný nástup laktace může být daný hormonálně tím, že císařský řez je plánovaný a tělo na to může reagovat s určitým zpožděním. Ale neplatí to vždy a rozhodně to neplatí u císařských řezů, ke kterým dojde při rozběhnutém porodu. Další opoždění může nastat z důvodu nedostatečného kontaktu s dítětem po porodu, na který se pak nabalují další problémy, které opravdu mohou být za následek, že ten začátek kojení bude pro ženu velmi obtížný.
Sama ze své zkušenosti vím, jak náročné je nepodporujícím radám personálu v porodnici čelit, zvlášť po císařském řezu a ještě v pozici prvorodičky. Každopádně když k něčemu takovému dojde, začátek kojení se úplně nevyvedl, ale konečně se ocitnu s miminkem doma ve svém. Co můžu udělat pro to, aby se dalo kojení do pořádku?
Za mě je bodem číslo jedna pro řešení naprosté většiny problémů kontakt kůže na kůži. Před pár měsíci jsem byla na laktačním poradenství u miminka, které muselo hned po narození na operaci srdíčka, došlo k velké separaci, miminko se nechtělo přisávat a ty první týdny byly prostě náročné. Opravdu stačilo miminko vysvléct do naha, položit ho na holé tělo mámy a do pár minut se krásně přisálo a kojilo se bez problémů.
Dalším krokem je spojit se s laktační poradkyní nebo porodní asistentkou a pozvat si ji domů. Často je to o dobrém slovu, o tom, že se žena může vypovídat, zklidnit, někdy stačí doporučit mírnou změnu polohy, aby miminko mohlo dobře sát, a podobně.
Jak poznám dobrou laktační poradkyni?
Já doporučuju vybírat podle toho, co je nám blízké v naší vlastní filozofii ohledně péče o dítě. Pokud mám touhu být kontaktní rodič, chci s miminkem být hodně v kontaktu, nosit ho, tak pokud se na těchto tématech s laktační poradkyní potkám, pravděpodobně tam bude shoda i v rámci poradenství o kojení. Pak bych se určitě podívala i na vzdělání daného člověka.
Opravdu může kojit každá žena?
Pokud tam není vysloveně nějaká patologie prsní žlázy, tak si stojím za tím, že ano. Kojení je otázkou hormonů a fyziologie. Je to hodně o tom, jakou péči a podporu ta žena má a pokud sama chce. Samozřejmě ne všechny ženy kojit chtějí a je to úplně v pohodě.
Jaktože se tedy děje to, že ženy nemohou kojit, přestože chtějí?
Já si myslím, že je to kvůli nedostatečné podpoře a často to souvisí už s tím, jakou podporu žena dostane během porodu. Pokud nastane separace, nejsou podporovány hormony, které kojení zaštiťují, tak může být řetězec událostí, který je pro úspěšné kojení zásadní, narušený. Potom nastanou problémy, které by třeba správná rada vyřešila, ale když se ženě nedostává, problémy se cyklí.
Kojení závisí na dvou hormonech – oxytocinu a prolaktinu. Prolaktin dělá to, že se v mléčné žláze mléko tvoří. Oxytocin zase může za to, že mléko z prsu jde ven. Oxytocin, jinak hormon lásky, potřebuje, aby se žena cítila dobře, příjemně, v bezpečí, opečovaná a milovaná. A pokud se takto po porodu necítí, tak se to pravděpodobně na kojení projeví. Do toho vstupují i partnerské vztahy a stereotypní a často nereálné představy o tom, jak mají první dny a týdny s miminkem vypadat.
Pokud miminko neustále vyžaduje kontakt, je navenek nespokojené, nespí tak, jak jsme si představovali a podobně, tak se to často svádí právě na kojení a některé ženy v těchto náročných situacích sahají po umělém mléku. Jenže málokdy se tím situace vyřeší. Za mě je to celospolečenský problém toho, jak kojení vnímáme, jak k němu přistupujeme, jak ženy podporujeme – nebo spíš nepodporujeme v tom, aby kojit mohly.
Jak podpořit tvorbu mléka, když mám pocit, že ho není dost? A je potřeba při kojení pít kojicí čase, speciální drinky nebo užívat suplementy?
Pokud je potřeba zvýšit množství mléka, zase bych se zaměřila na kontakt kůže na kůži, protože kůže je náš největší orgán a velmi pomáhá s vyplavováním oxytocinu. Dále časté přikládání k prsu a také správně zvolená poloha miminka u kojení, kdy bradavka nemíří rovně do pusinky, ale směřuje na horní patro miminka. Čím více jsou prsa stimulovaná, tím více se mléka tvoří.
Myslím si, že je v dnešní době dobré vitaminy a minerály suplementovat, protože naše potraviny nejsou tak kvalitním zdrojem, třeba zinek je obecně skvělý. Každopádně bych doporučila obrátit se na někoho, kdo se vyloženě tímto zabývá a hledat si ověřené informace.
Jak je to s kojením v těhotenství? Je bezpečné kojit starší dítě, pokud žena znovu otěhotní?
Kojení v těhotenství je naprosto bezpečné a záleží hlavně na ženě samotné, jestli jí to bude příjemné. Pokud se třeba v těhotenství při kojení vyskytne bolest nebo jiný nekomfort, je možné také na čas s kojením přestat a začít znovu starší dítě kojit po narození miminka. Tomu se říká tandemové kojení, kdy se kojí novorozenec a starší dítě najednou.
Když se rozhodnu, že už je čas kojení ukončit, mám možnost to provést nějak citlivě? Není mi příjemná představa odjet na několik dní od dítěte, ráda bych, abychom v tom byli spolu. Je to vůbec možné?
Určitě ano, ale je to velmi citlivá záležitost. Základem je, když se žena sama opravdu pevně rozhodne, že už kojit nechce – a tím myslím, že je to její vnitřní rozhodnutí, není to důsledek tlaku okolí. Potom se to období odstavení, které může, ale nemusí být náročné, mnohem lépe zvládá. Je možné s dítětem dopředu mluvit o tom, že mlíčko brzy nebude, že vám to není příjemné.
S tím přichází postupné snižování množství kojení a třeba nahrazení toho kontaktu jinou společnou aktivitou nebo nošením, houpáním. Zároveň pokud dítě hodně pláče, dožaduje se kojení a je to pro všechny vyčerpávající situace, je myslím fajn si připustit, že to rozhodnutí změním a ke kojení se na čas vrátím, než přijde vhodnější doba na odstavení.
Je podle tebe u nás opravdu takový tlak na kojení, který se často skloňuje na sociálních sítích? Může to vytvářet tlak na ženy, které kojit nechtějí nebo nemohou?
Myslím, že nejde primárně o tlak na kojení, ale na tlak, který si mezi sebou vytvářejí ženy obecně. Jak se porovnávají, jestli jsou dobré mámy, co ve výchově dělají a nedělají. Tohle vytváří stres na úplně všech stranách – jak u těch, které nekojí, tak u těch, které kojí a v ještě větší míře třeba u těch, které kojí dlouho. Tam opravdu ten tlak je velký.
Také kojení mimo domov může vyvolávat velký stres, což souvisí i s celospolečenským tlakem a vlivem firem prodávajících umělé mléko. Reklama na umělé mléko je opravdu všude, ženy už v těhotenství dostávají vzorečky a doporučení od zdravotníků, ať si dopředu domů pořídí umělé mléko, kdyby náhodou bylo potřeba. Namísto toho, abychom maximálně podpořili ženu v tom, aby mohla kojit, tak ji dopředu strašíme tím, jak náročné a komplikované to bude, ale že všechno půjde vyřešit umělou náhradou.
Začíná to vzděláním zdravotníků, kteří nepodporují ženy v těch prvních a naprosto zásadních hodinách a dnech po porodu, a pokračuje to obrovskou lobby farma firem, které zneužívají nejistoty žen, jejich marketing je neskutečně agresivní a často i proti platné legislativě.
Tlak farmaceutických firem prodávajících umělé mléko jsem zažila na vlastní kůži. Jen pár měsíců po spuštění projektu mi volali s nabídkou spolupráce na reklamní kampani na jejich speciální umělé mléko pro děti narozené císařským řezem. Co si o tomhle myslíš?
Myslím si, že děti narozené císařským řezem nepotřebují speciální umělé mléko, ale potřebují být co nejdříve u své mámy, aby se osídlily těmi dobrými bakteriemi a aby se co nejdříve mohly kojit. Zneužívání toho, že dítě při porodu neprošlo porodními cestami a tím pádem je potřeba to nahrazovat umělou výživou, je z mého pohledu naprosto mimo etický rámec a akorát to přispívá k podkopávání mateřských kompetencí.
Magdalénu můžete sledovat na jejím Instagramu, kde se věnuje různým tématům spojeným s těhotenstvím, porody a rodičovství, případně dejte follow profilu Mlékologie o všem, co se týká kojení.
Záznam celého rozhovoru si můžete pustit na našem Instagramu.
